2006-05-29

Lilaeopsis brasiliensis

Přemýšlíte-li, čím oživit vaší současnou vodní zahradu, můze být Lilovníček brazilský jednou ze zajímavých možností vylepšení. Za dobrých světelných podmínek se rostlina rozpína v horizontálním směru a vytváří kompaktní hustý trávník. V opačném případě stagnuje a postupně hyne. Kombinace s jinými rostlinami (Echinodorus tenellus, Sagittaria subulata, Blyxa japonica,..) podobného vzhledu vytváří dojem přirozenosti pannenské pastviny v horách.


Na nákupu
V současne době se v České republice, pro mě z neznámého důvodu, prodává Lilaeopsis brasiliensis pod latinským názvem Lilaeopsis novae-zelandiae (Lilovníček novozélándský). Jako nezkušený jsem po zakoupení rostlinu prezentoval pod jejím obchodním jménem Lilaeopsis novae-zelandiae a nezávisle na sobě jsem byl na několika diskuzních fórech opraven, že jde o Lilaeopsis brasiliensis. Rostliny se od sebe liší hlavně výškou vzrůstu, na druhý pohled i stavbou listů, což při nákupu ihned nerozeznáme.


Vzhledem k charakteru rostliny je možné ji zakoupit ve variantě kobereček nebo trs v košíčku, jak se běžně rostliny prodávají. Předpřipravenost koberečku není nějak výhodná, naopak může majiteli přinést práci navíc. Oproti rostlince v košíku je z koberečku více odpadových listů a množstvi spletených oddenků a kořenů zabere poměrně mnoho času na přípravu ke vsazení do nádrže. Vzhledem k těmto faktorům se, co do užitné hodnoty, vyplatí investovat spíše do košíčku. Stejně tak jako převážná nabídka nabízených rostlin se i Lilaeopsis brasiliensis prodává v emerzní formě. To nejčastěji znamená výměnu listů související s jejich přizpůsobením pro "podvodní život". Výměna není nijak drastická a probíhá poměrně pomalu. Zvláštní péče se během tohoto procesu nemusíte bát. Postačí odstřihovat u kořenů odumřelé listy.


Sázení, péče a údržba
Postup zpracovaní zakoupené rostliny v košíčku pro vysazení v akváriu se od koberečkové varianty neliší. Rostlinu je nutno opatrně z přenosky vyjmout. Při této činnosti bychom měli dbát na to, abychom nepolámali kořeny, oddenky ani samotné listy. Pak musíme kořeny očistit od nabaleného písku nebo vaty a následně je pečlivě rozplést. Lilovníček se nejlépe ujme, pokud je nařízkován na menší časti. Rozstříhejte tedy oddenky tak, aby jednotlivé trsy měly po dvou až čtyřech listech. Jestliže najdete některé kořínky odumřelé, odstřihněte je nebo je zkraťte.

Připravené trsy udržujte před vsazením do nádrže vlhké. Pinzetou je jednotlivě a opatrně umisťujte vždy do skupin. Chcete-li vytvořit základ pro budoucí trávník, vsaďte rostliny tři až pět centimetrů od sebe. Hloubka zasazení by neměla přesáhnout jeden až dva centimetry z důvodu odhnívání listů.

Rozmístění nově vysazovaného Lilaeopsis brasiliensis si předem ujasněte. Lilovnícek by neměl být stíněn jinou rostlinou. Přestože jsem se dočetl, že v přírodě sestupuje i do větších hloubek, v akváriu tato situace nehrozí. Rostlina by měla mít přímý přístup ke světlu, jehož výkon by měl přesáhnout 0.5W/L. Stejně jako je důležité světlo, měla by rostlina mit pravidelný přísun živin. Toho dosáhneme pravidelným obohacovaním dna o potřebné prvky tabletovými hnojivy (Dupla, JBL, ADA, ..). Vhodné prostředí rostlině poskytnete, pokud bude v jemném pórovitém štěrku, který je na sebe schopný vázat výše zmíněná hnojiva/živiny.

Osobně mám Lilaeopsis brasiliensis v křemičitém štěrku se zrnitostí 1-2mm, čas od času přihnojuji hnojivem ke kořenům a denně hnojím tekutým hnojivem. Rostlina, ač je to poměrně vzácné, mi za posledních několik týdnů několikrát kvetla.

Vzhledem k rychlosti růstu Lilaeopsis brasiliensis není potřeba rostlinu zastřihovat nějak často. Pokud se jí rozhodnete upravovat, dbejte na to, abyste listy stříhali u oddenku, jinak budou od místa střihu uhnívat. Podle zkušeností rostlina nekoření přílíš hluboko, proto není problém odstřihnout kus oddenku s listy, aniž bychom poškodily jeho okolí, a přesadit ho jinam.

Až na podmínku dobrého světla a přiměřené hnojení jde o rostlinu tvárnou a nenáročnou na další údržbu. Svojí stavbou je vhodná k odstraňení monolitosti jednodruhovych trávníků, oživení prázdných koutů nebo vytvoření úkrytů pro ryby. Vzrůstem se hodi jak do malých akvárií, tak i těch velkých. Proto se nemusíte bát, že vám bude přerůstat nebo rapidně po sestřihu kazit koncept vašeho layoutu.

Pro úspěšný růst Lilaeopsisu..
Podmínky v nichž žije Lilaeopsis brasiliensis v mé nádrži a drobná doporučení pro jeho úspěšný růst.

  • teplota vody: 23-25°C
  • světo: 0.5-1W/L
  • substrát: nejlépe pórovitý jemný (Akadama, ADA Amazonia, Seachem Onyx). Vzhledem k ceně je možné použít i křemičitý s malou zrnitostí (1-2mm)
  • manuální péče: stříhat a protrhávat podle potřeby.
  • hnojení: pravidelně do vody a ke kořenům.


2006-04-02

Eleocharis acicularis

Bahnička jehlovitá, nebo také Eleocharis acicularis, patří k jedněm z nejzajímavějších akvarijních rostlin. Důvodem tohoto smělého subjektivního tvrzení je například její výrazná vizuální odlišnost od ostatních rostlin nebo možnosti jejího tvarování / stříhání. Svoji atraktivitou tato rostlina přilákala už nejednoho akvaristu. Bohužel pro většinu skončila neúspěchem a jejím zahynutím. Mně se ji daří už pár měsícu pěstovat se záměrem vytvořit z ní kompaktní zelený koberec. Stejný jaký je možné vidět v Amanových nadržích:



Až doneseme rostlinu domů..
V českých obchodech se Eleocharis acicularis nedá sehnat často. A když už se k němu dostaneme, bude pravděpodobně vsazen do malé vaničky jako předpěstovaný kobereček nebo do košíčku, ve kterých se rostliny prodávají nejčastěji. Ač si někdo může říct (v případě předpěstovaného koberečku), že s ním není potřeba nic dělat, je chyba vložit ho do akvária stejně jako celý trs z košíku bez nějakých úprav. U velkopěstitelů roste
Eleocharis acicularis emerzně (nad vodou ve vlhkém prostředí) a jeho listy se po vložení pod hladinu musí uzpůsobit novému stylu příjímání živin. S tím souvisí nutná obměna listů. Z toho by mělo být zřejmé, že pokud začne výměna u většího trsu, pak se z něj stane snažší oběť pro řasy. A to z důvodu větší koncentrace odumřelých listů na malém prostoru (Eleocharis acicularis je velice hustá rostlina). Protože se Eleocharis acicularis množí, pro nás výhodným způsobem, skrz výhonky, je jednoduché rozdělit velký trs na několik menších. Protože bývá dělení časově náročnější (po vytažení z košíku dostanete chaotickou změť listů a kořínků ), je dobré si připravit nějakou vaničku, kde budete moci průběžně zvlhčovat listy vodou z rozprašovače. Jak už jsem napsal, rozdělte opatrně trs na několik menších tak, aby každý měl přibližně po pěti listech. Dejte velký pozor, ať nepřetrháte kořínky nebo nepolámete listy, rostlina je dost křehká. Když je hotovo, můžeme se pustit do sázení. Vsaďte do dna, nejlépe pinzetou, připravené trsy a to přibližně tři až pět centimetrů od sebe. Pokud je osazovaný prostor příliš malý, zmenšete mezery. Po skončení této práce však ještě nejsme u cíle. Eleocharis acicularis je rostlina sama o sobě velice náchylná na napadení řasou (kteréhokoliv druhu) a je nutné ji preventivně ošetřovat.

Péče o trávník
Starost o nově rostoucí zeleň musíme svěřit vhodným živočichům, protože manuální odstraňování řas nebo odumřelých listů je možné pouze v několika málo případech. Nejvhodnějším kandidátem jsou krevetky Caridina japonica. Dostanou se opravdu všude a jsou schopné očistit rostlinu odspodu až ke špičce listů. Šneky bych v případě
Eleocharis acicularis vynechal z důvodu jejich rozměrnosti nebo možnosti přemnožení. Z ryb bych doporučil Poecilia sphenops nebo Poecilia sp. endleri. Nejsou sice tak výkonné jako krevetky, ale jejich občasná zobnutí do listů pomůžou.

Chcete-li dobře prosperující a vypadající trávník, budete mu muset věnovat poměrně dost času a musíte ze své strany počítat s určitou trpělivostí.
Eleocharis acicularis je potřeba pravidelně stříhat, protrhávat a česat.

Pár dní po zasazení je vhodné listy zkrátit na délku dvou až tří centimetrů. Důvodem je stimulace rostliny k dalšímu růstu. Sami uvidíte, že během několika dnů se objeví nové, krásně zelené lístečky. Zastřihávání by se mělo stát pravidlem a rozhodně by se nemělo provádět jen tehdy, až rostlina doroste do své maximální výšky (~15cm). Ideální je rostlinu udržovat ve výšce mezi čtyřmi až osmi centimetry. Stříhání provádějte uplně stejně jako byste zkracovali vlasy (
Eleocharis acicularis je v angličtině označován jako Hair grass). Při zkracování si rozhodně vypněte filtr a odstřihnuté větvičky nechte vyplavat na hladinu, kde je můžete buď sesbírat pinzetou nebo síťkou (obojí stojí nervy).

Další činnost vylepšující růst je odkalování
Eleocharis acicularis. Dá se provádět jednak úzkou hadičkou, kdy se zaměříte na detritem nejpostiženější místa nebo, v případě opravdu dobře zakořeněné rostliny!, pročešete trávník obyčejným hřebenem a zvířený kal odsajete nebo odfiltrujete. Je nutné čas od času trávník protrhat a dát tak prostor novým větvičkám. Bez těchto úkonů vám bude rostlina pomalu chřadnout a její barva nebude tak sytá.

Pro úspěšný růst Eleocharisu..
Předkládám výčet mnou sesbíraných informací a vlastních zkušeností při pěstování
Eleocharis acicularis jako trávníku.

  • teplota vody: 20-25°C
  • světlo: 0.5-0.7W/L
  • substrát: jemný a přitom snadno prostupný (Akadama, ADA Amazonia, příp. velice jemný štěrk)
  • hnojení: dostatek živin dostupných ze dna + přihnojování CO2
  • manuální péče: pravidelné stříhání, přítomnost krevetek, odkalování a protrhávání
Fotka jedné z Amanových nádrží s E.acicularis a E. vivipara.