2005-12-15

Aquascaping

Na internetu se dá nalézt nespočet článků popisujících a definujících pojem aquascaping. Nechci žádný z nich kopírovat, překládat ani převyprávět mým způsobem. Rád bych napsal, jaký význam má slovo aquascaping pro mě. Možná mám jiný uhel náhledu na věc. Pokud máte jiný názor, berte prosím článek s rezervou a případně se vyjádřete v komentaři, budu rád.

Aquascaping

Aquascaping není nic jiného než architektura zahrady, v našem případě vodní zahrady. Je to činnost, při které navrhujete od z
ákladu vzhled celého akvária. Počínaje základním náčrtkem požadavků vašich představ na papír, konče nasvícením jednotlivých bodů v akváriu, tzv. eye catchers.

V z
ákladním návrhu bychom si měli položit otázku čeho chceme uvnitř nádrže dosáhnout. Čili, kde bude akvárium umístěno, kolik udržby mu chceme věnovat a k čemu by vlastně mělo sloužit. Těchto několik aspektů je potřeba porovnat i s rozpočtem, který na akvárium máme. Je nežádoucí pouštět se do odvážných návrhů, když ve výsledku budou chybět finance na jeho dokončení. Kvalitní aquascape, dle mých vlastních zkušeností, by měl být realizován s ohledem na všechny okolnosti s tím související.

Pokud tedy máme představu a dostatek peněz na "rozjetí", mužeme se pustit do n
áročného úkolu návrhu. Tak jako v jiných oborech platí, že pouštět se bezhlavě a bez rozmyslu do práce je hloupost, je tomu tak i v aquascapingu. Návrh v myšlenkách vždy vypadá trochu jinak než nápad zrealizovaný, proto je dobré si nejdříve připravit drobný nákres. Měl by zahrnovat představu o tvaru dna, velikosti a rozložení skalek a kořenů, rozmístění rostlin. V tomto stádiu "vývoje" je dobré zjistit si předběžně nároky rostlin, kterými budeme dno osazovat. Není příliš vhodné používat rostliny, které si navzájem škodí, ať už vzájemnou chemickou nesnášenlivostí nebo například stínem, který tvoří velké rostliny nad malými, nebo rozdílnými nároky na složení vody či její teplotu. Pro ilustraci se podívejte na následující obrázky z návrhu jedné nádrže (zdroj aguajournal.jp). Řekl bych, že o tom, jak má náčrtek vypadat, vypovídají všechno.

základní rozvržení "tvaru"



čelní pohled


boční pohled (pravá strana)


boční pohled (levá strana)


náhled shora


Rád bych upozornil na pár "drobností". Mnoho aquascapistů, především z asijských zemí, vychází při návrhu z nějakého učení, náboženství, představy o čistote, klidu, harmonii. Pro příklad uvedu pár pojmů, které se objevují v této spojitosti nejčastěji - Wabi-sabi, Zen, Feng Shui. Další z věci, která je často uplatňovaná je tzv. zlatý řez. Jde o známý matematicky definovaný poměr: "Rozdělení usečky na dvě části tak, ze poměr menší části k větši je týž jako poměr větší části k úsečce. Je idealním harmonickým, kompozičním poměrem aplikovaným od starověku ve výtvarném umění. Poměr délek ve zlatém řezu je (1:1,618)" (zdroj). Pro představu praktická ukázka.

umístění skalek v poměru zlatého řezu


Ani v tomto čl
ánku bych neměl zapomenout zmínit základy rozmístění jednotlivých prvků v nádrži. Rozlišujeme několik typů layoutu. Doporučuji se jich držet. Důvod? Nic nového pravděpodobně nevymyslíte a layout "bez ladu a skladu" vypadá přílis chaoticky a rušivě. Opět pro ilustraci bude nejlepší ukázka na reálné nádrži. Základní rozlišení tvaru dna: konvexní (1), konkávní (2), trojúhelníkovitý (3).

(1)


(2)


(3)


Tvar nemusí být určen pouze a jen skalkami a kameny, ud
ávají ho i rostliny. Jejich výběr je opět velmi důležitý pro celkovou harmonii výsledného vzhledu. Následuje ukázka.

(1)


(2)


(3)


Pokud myslíte, že jsme s návrhem hotovi, pak můžeme přistoupit k dalši části, tvarování dna. V některých případech může být dobrým nápadem použití více druhů štěrku. Pro příklad, jeden může sloužit jako substrát pro rostliny, další pak jako okrasný (více o štěrku v budoucím článku nature akvária). Jestliže vás napadlo jak je možné třeba i na malém prostoru tvarovat dno do pomerne velkých výšek, pak trik spočívá v užití kamenů, které dno zpevňují, případně v užití kořenů, které také pomáhají brzdit sesuv štěrku. Důvodem pro zvednutí dna by mohlo být například navození optického klamu o hloubce nebo celkově o velikosti nádrže. Nevěřite-li, přesvědčte se na vlastní oči.



Nádrž má překvapivě velikost třicetdva litrů. S optickými klamy souvisí další trik, a to výběr rostlin. Malé nádrže trpí obrovským nedostatkem, moc se toho do nich nevejde (logické, že?). Řešením je vysazení drobnolistých rostlin (např. glossostigma elatinoides, micranthemum micranthemoides, ..) a rostlin s drobným a nízkým vzrůstem (např. eleocharis parvula, echinodorus tenellus, ..). Stejným způsobem vybíráme i ryby. Volíme druhy menšiho vzrůstu. Vzhledem k tomu, ze poslední dobou mi učarovaly trpasličí rasbory, představím vám pro příklad dvě z nich (zdroj). Dorůstají maximálně jeden a půl až dva centimetry, je vhodné je chovat v hejnech a jsou stejně nádherné jako pomerně velké druhy akvarijních ryb.

boraras brigittae


boraras micros


Když jsem na začátku mluvil o eye-catchers, měl jsem na mysli místa, která na první pohled upoutají diváka. Místa, jež slouží jako středobod veškerého dění v akváriu. Stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze stojí orloj obdivovaný turisty, jsou v akváriu místa, která jsou něčím vzácná a také obdivovaná. Pokud je to ve vašich silách, můžete taková místa zvlášť nasvítit přidáním bodových světel do osvětlovacího tělesa. Stejný efekt lze vyvolat vsazením zajimavé rostliny do jinak "nudného" místa. Opět bude nejlepší uvést příklad. Zdánlivě nudná spodní část akvária oživená hydrocotyle verticillata. (zdroj)

pohled na akvárium


makro hydrocotyle verticillata




Stejně jako kořenotvorné rostliny můžeme použít různé druhy mechorostů a další plovoucí (a hlavně
žádoucí) flóru. Od neposlušné riccia fluitans po velice dobře tvárný jávský mech, vesicularia dubyana (pravděpodobně nejdostupnější). Výhodou mechrostů je jejich snadná instalace na kořeny a kameny. Pro některé aquascapisty je základním stavebním prvkem.



V současné chvíli jsem vyčerpal hlavní proud myšlenek týkajicích se minimálních základů aquascapingu. Na začátku jsem uvažoval jaký postup popisu bude nejlepší. Jestli rozebrat návrh na x malých částí, které se ve výsledku složí v pojem aquascaping nebo jestli se držet nějaké hlavní větve a v duležitých místech odbočovat pro další popisy a vysvštlení. Striktně jsem se pravděpodobně nedržel ani jednoho z postupů a zvolil jsem mix, který vám doufám něco dal a čas nad článkem strávený nebyl zbytečně promarněný.

V čl
ánku jsem pro ilustraci použil obrázky ze serverů aguajournal.jp, adana-th.com, aquaticscape.com, aquabotanic.com, proto666.exblog.jp, fabioghidini.it.

Žádné komentáře: