2006-03-06

Anglický trávník

Hodně lidí při snaze navrhnout své akvárium přemýšlí, mnohdy bezvýsledně, jak nechat přední část akvária zazelenat. Možností je plno, ale jen několik z nich vede ke správnému cíli. My se teď společně podíváme, kudy se vydat, abychom získali třeba i golfový green. Vizuální přitažlivost kompaktních zelených ploch může být opravdu velká.


V první řadě si určíme několik bodů jako osnovu, které se bude článek držet. Čili, co je potřeba pro vytvoření a udržení jednolitého, nízkého a zdravého porostu:

  • pár slov o možnostech na úvod
  • výběr správných rostlin
  • sadba a údržba
  • tipy a triky
  • něco pro inspiraci a potěchu oka

Úvodní slovo
V první řadě bychom si měli ujasnit, jak moc času chceme věnovat údržbě, jestli vůbec máme dostatečné technické vybavení na udržení kvalitního, nízkého a kompaktního koberce. Platí zde nepsané pravidlo poměru množství techniky ku času vynaloženému na obhospodaření trávníku.

Běžná akvária mají hloubku 40 a více centimetrů. Nemusí se to zdát moc, ale na prosvícení takového sloupce už je potřeba trochu silnější osvětlení ze správně nakombinovaných zářivek co do jejich barevné teploty. Důvod je zřejmý: pohlcená síla světla vodním sloupcem určuje, nakolik se bude muset rostlina za světlem "vypravit" vzhůru k hladině. Tento problém se nejvíce dotýká právě rostlin kobercového typu. Pokud jim neposkytneme základní potřebu, světlo, nemůžeme od nich čekat pro nás uspokojivý růst v horizontálním směru. Nutnosti velmi silného osvětlení se lze částečně vyhnout vhodným výběrem rostlin.

Výběr správných rostlin
Ne každá rostlina se hodí do předních částí nádrže, případně na pokrytí celého dna. Důvody jsou čistě estetické. Mezi rostliny nízkého vyrůstu se dají řadit ty, které dorůstají maximální výšky 10 centimetrů. Ne všechny jsou drobnolisté a ne všechny umí vytvořit spojitou zelenou louku. Také výška 10 centimetrů už je poměrně nevhodná, optimálních je 1 až 5 centimetrů. V některých případech je možné optimální výšky dosáhnout pravidelným stříháním a zkracováním. Tady nastává zmíněný problém v rovnováze techniky a nutné péče o trávník.

Existují totiž rostliny, které nevyžadují extrémní svícení, na druhou stranu potřebují jistou péči v podobě pravidelného sestřihu. Mezi takové patří například mechy a částečně i rod Eleocharis. Na opačné straně stojí rostliny, které není nutné tak často obhospodařovat, ale je povinností jim zajistit mnoho světla a živiny v podobě různých typů hnojiv. Pro přehled následuje výpis vhodných rostlin podle nároků na výbavu a péči:

Méně náročné rostliny kobercového typu:
  • rod Eleocharis (E. accicularis, E. parvula, E. vivipara)
  • Cryptocoryne parva
  • Hydrocotyle verticillata
  • Hydrocotyle dissecta
  • mechy (dle typu jejich růstu)

Náročné rostliny kobercového typu:
  • Glossostigma elatinoides
  • Riccia fluitans
  • Lileaopsis brasiliensis
  • Echinodorus tennelus

Rostliny kobercového typu, které nejsou v ČR dostupné:
  • Hemianthus callitrichoides
  • Elatine triandra
  • Elatine gussonei
  • Marsilea hirsuta
  • Ranalisma rostrata
  • Hydrocotyle sibthorpioides
  • Utricularia graminifolia

Sadba a údržba
Existují dva možné přístupy k sázení a každý je vhodný pro jiný typ rostliny. Mechy a Riccia fluitans jsou pro svoji povahu značně nevhodné k přímému sázení do substrátu, proto je nutné volit trochu jinou cestu v podobě upevňování větviček rostliny na kámen nebo plastovou mřížku pomocí nitě (v případě mechů) nebo síťky (v případě Riccia fluitans). Rostliny upevňujeme v tenké vrstvě, aby nám odspoda neuhnívaly. Pro ostatní rostliny je doporučené vyjmout obsah košíku, ve kterém rostlinu přineseme z obchodu, a opatrně ho celý rozbalit, abychom neponičili listy a kořenový systém. Slovem rozbalit se myslí oddělení jednotlivých listů a stonků od sebe, abychom nesázeli chumel "něčeho zeleného". Dělá se to z důvodu umožnění snažšího a rychlejšího růstu rostliny požadovaným směrem. Pokud máme rostlinu připravenou, nezbývá než ji vsadit do dna. Jednotlivé stonky/lístky umísťujeme pomocí pinzety ve vzdálenosti 1 až 5 centimetrů od sebe.

Při vyvazování mechů, například Jávského mechu ~ Vesicularia dubyana, je důležité, abychom do doby, než bude osazené dřevo nebo kámen pod vodou, udržovali mech navlhčený. To samé se týká rostlin, které sázíme na sucho do substrátu a teprve po zasazení napouštíme vodu. Pro tento účel velice dobře poslouží mlhovač, který se dá koupit v kterékoliv drogerii nebo domácích potřebách.

Pro zachování tvaru trávníku, je nutné se o něj pravidelně starat jeho stříháním. Bohužel neexistuje univerzální postup jak rostliny stříhat, každá totiž vyžaduje něco speciálního. Například Glossostigma e. nebo Elatine t. vám starosti dělat nebudou, pokud jim poskytnete dobré podmínky. Horší už to je s Eleocharisem, který se díky stříhání probouzí k opětovnému růstu a je tedy vhodné ho čas od času probrat. Pravděpodobně nejnáročnejší, ač se to nezdá, jsou mechy a Riccia fluitans. Mechy byste měli pravidelně odkalovat a udržovat v nízké vrstvě. Hrozí u nich uhnívání odspoda. Pokud se už jednou chytí není potřeba je dále vyvazovat, pnou se po dřevu/kamenech samy. Někde na internetu jsem četl postup, kdy mech je vsazen do mřížky a při každém stříhání a čištění je vyjmut i s mřížkou. Eliminují se tak zapomenuté zbytky ze stříhání, případně neodsátý detrit. Na druhou stranu, takový proces čištění nedovoluje mít v nádrži větší množství dalšího vybavení. Nejobtížnější je práce s Riccia fluitans. Je to plovoucí rostlina a její udržení pod hladinou je značně problematické. Pokud není pravidelně zkracována, je pravděpodobné, že vyplave na hladinu. Riccia má několik variet a bohužel ne všechny jsou vhodné k submerznímu pěstování. Nejlépe udržitelnou je její japonská varieta. Jak je z náhledu zřejmé, její větvičky jsou oproti ostatním mnohem delší:

Japonská varieta
Evropská varieta
Singapurská varietaThajská varieta

Rostliny Echinodorus tennelus a Lileaopsis
brasiliensis není potřeba nějak extra udržovat. Nepatří mezi rychlíky co do růstu, ale na druhou stranu se umí odvděčit jinou barvou než je "pouhá" zelená. V případě Echinodoru je to růžový až červený nádech listů nebo výrazně sytá zelená v případě Lileaopsisu. Pro jejich zdárné pěstování je potřeba silnější světlo: 0,5 - 1W/L

Tipy a triky
Existuje několik tipů a rad, jak udržet rostlinný koberec stále zelený, zajímavý a nepřehlédnutelný. Případně je tu i pár triků jak docílit snažšího vytvoření. Vzhledem k obsáhlosti tématu rad se omezím na +/- své vlastní zkušenosti, které mi přijdou asi nejvíce zajímavé a užitečné. Následující odstavce budou nenávazně popisovat jednotlivé techniky, ať už sázení nebo údržby.

Pokud máte v akváriu zahušťující se trávník z Eleocharisu, je možné mezi jeho listy pinzetou vložit větvičky Riccia fluitans. Eleocharis je podrží a ony se k němu během nějakého času samy přichytnou. V praxi může taková aplikace vypadat takto. Dalším způsobem, jak vytvořit koberec z Riccia fluitans, je ponoření chuchvalce jejích větviček, který se vytvořil na hladině a následně jeho obsypání štěrkem po stranách. Tento postup se dá aplikovat pouze v případě, že Riccia vytvořila dostatečně hustou vrstvu, která se "nerozlomí". Je nutné pravidelným stříháním hlídat, aby se potopená Riccia sama nezvedla. Podobnou možností je její zatížení skleněnými tyčinkami.

Kterýkoliv trávník je náchylný na výskyt řas, a proto je důležité mít v akváriu býložravé tvory, které vám pomůžou v prevenci (likvidace odumřelých zbytků rostlin) a případném odstraňování již vzniklých řas. Nejvhodnějšími kandidáty jsou krevetky (Caridina japonica), které se dostanou téměř všude, případně některé býložravé ryby - Otocinclus affinis, Crossocheilus siamensis.

Trávník Eleocharisu je možné stříhat jako trávník na vaší zahradě. I přes zdání jednoduchosti údržby takového koberce, jde o poměrně časově náročnou práci. Eleocharis má tenké listy a jejich lovení po nádrži není otázkou pár vteřin. V praxi se mi osvědčilo vypnutí filtru, aby nedocházelo ke zbytečnému víření ostříhaných větviček. Pokud se ve vašem trávníku z Eleocharisu vyskytnou nečistoty (odumřelé části rostlin, detrit), je možné vzít hřeben a trávník "pročesat". Pozor, toto si mohou dovolit pouze majitelé již dobře zakořeněného koberce.

Potřebujete-li povzbudit Eleocharis k růstu k nových větviček, je vhodné ho o pár centimetrů sestříhat. Během pár dnů začne tvořit nové listy a jeho aktivita se projeví i v jeho sytější barvě.

Jedním z mnoha velice zajímavých triků, jak oživit váš trávník, je vsazení vzhledem podobných rostlin mezi sebe. Například jednolitý trávník z Eleocharisu můžete oživit vsazením Eleocharisu jiného druhu nebo vsazením Echinodoru tennelus. Koberec tak dostane nový náboj. Stejně tak můžete oživit jednolitost Glossostigmy elatinoides jejím nakombinováním s Hemianthus callitrichoides nebo Elatine triandra.

Pro dobrý růst rostlin, je dobré jim poskytnout optimální množství živin, které budou moci přijmout jak z vody, tak ze substrátu. Podle osobních zkušeností je substrát asi nejdůležitější složkou v jejich úspěšném růstu. Většina zmíněných rostlin je malého vzrůstu a substrát s velkou zrnitostí je pro jejich vývoj a i samotné sázení značně nevhodný. Vzhledem k tomu, že samotných substrátů je poměrně mnoho druhů, doporučuji zrnitost do 2 milimetrů maximálně. O druzích substrátů a jejich vlastnostech ale až v jiném článku.

Něco pro inspiraci a potěchu oka







Obrazový materiál pochazí ze serverů aqua-shopping.net, tropica.dk, charm.co.jp, lucky.olomouc.com.